Jezuitská rezidence


obchodní prostor brandýs nad labem


Historický vývoj objektu jezuitské residence

Počátky jezuitské rezidence ve Staré Boleslavi jsou poměrně jasně definované. Podnět k jejímu založení přinesl rozvoj zdejších poutí ke kostelu Panny Marie, postavenému v letech 1617-23. Předmětem snahy jezuitů o zřízení staroboleslavské rezidence mají počátky v roce 1653, kdy začala úvodní jednání se staroboleslavskou kapitulou i s císařem Ferdinandem III.. Začal rovněž výběr staveniště – původně se kromě dnešní polohy uvažovalo též o místě dnešního proboštství nebo o pozemku za proboštstvím. Roku 1654 bylo pro stavbu definitivně určeno dnešní místo – nezastavěný prostor (převážně zahrady) za severovýchodní stranou náměstí, na jehož rohu stála krčma, severně od kostela Panny Marie. Zde měla vzniknout rezidence pro 12 jezuitů s kaplí.Základní kámen pro stavbu rezidence byl položen až o 10 let později, roku 1668. Teprve v letech 1670-71 byly postaveny základy stavby, poté však stavba opět vázla z nedostatku finančních prostředků.

Z roku 1672 pochází dnes nezvěstný projekt na stavbu jezuitské rezidence, připisovaný významnému raně baroknímu architektovi Giovanni Domenicu Orsimu.Roku 1679 a znovu v dubnu roku 1680 byla rezidence poškozena požárem. Druhý požár přitom zničil celé městečko. V rezidenci shořel i nábytek a knihovna. Budova byla rychle provizorně opravena, od října 1680 byla opět obývána. V 80. letech 17. století probíhaly dokončovací práce, zejména v kapli sv. Ludmily (1686 byla položena podlaha).Stavba byla patrně zcela dokončena roku 1688 pořízením oltáře s obrazem sv. Ludmily pro kapli.

Rezidence byla nejpozději na počátku 30. let 18. století zastřešena mansardovou střechou, v našem prostředí poměrně časnou. Nezdá se pravděpodobné, že by mansardová střecha vznikla již po požáru roku 1680, spíše mohla nahradit někdy v 1/3 18. století provizorní zastřešení z doby po požáru. Roku 1773 byl nařízením papeže Klimenta XIV jezuitský řád zrušen, s ním byla zrušena i staroboleslavská rezidence patrně od roku 1776 byla budova využívána pro ubytování armády.Podstatně více historických informací máme o výstavbě v areálu kasáren, mimo budovu koleje. Protože ve staroboleslavských kasárnách byli ubytováni husaři, bylo nutné postavit rozsáhlé nové stáje, které vyprojektoval pražský stavitel Filip Heger (stavba proběhla v letech 1775-76). Je možné, že Heger se podílel i na adaptacích vlastní budovy rezidence, přesné doklady ovšem chybí. Stáje ovšem byly provedeny značně nekvalitně, jak svědčí pozdější četné reklamace. Někdy mezi léty 1842 a 1857 byla postavena krytá jízdárna (dnes supermarket). Podrobnější informace o využití celého areálu kasáren podává schématický plán z roku 1901. Kromě vlastních kasáren (bývalé rezidence) a druhé obytné budovy mužstva (na nároží náměstí) zde byla situována budova jízdárny, mezi ní a rezidencí pak otevřená jízdárna, v severní části areálu drobný domek kovárny (dnes obchodní prostory) a 3 budovy stájí. V budově vlastní rezidence byly kromě pokojů mužstva skladiště konzerv, pokoj řemeslníka, půda a ve druhém patře schodišťového rizalitu skladiště uniforem.

V průběhu zejména druhé poloviny 20. století objekt postihly mnohé nešetrné adaptace. Úpravy do značné míry poškodily jak exteriéry, tak interiéry budovy.

Po odchodu armády byl objekt Jezuitská residence využíván zemědělským opravárenským podnikem. Po roce 1989 přešel do soukromého vlastnictví.

Současnost

Roku 1997 byla vybudována diskontní prodejna a kanceláře pro FÚ.
Roku 1999 byla provedena adaptace suterénu na hudební klub.

Po roce 2003 prošel areál Jezuitské residence celkovou rekonstrukcí všech objektů včetně vybudování rozsáhlého parkoviště.

Fotogalerie